Metody, jak podporovat kresbu u dětí
Dětský výtvarný projev představuje jeden z nejdůležitějších prostředků komunikace. Prostřednictvím kresby děti vyjadřují své emoce, zážitky i vnímání okolního světa. Stejně jako je potřeba rozvíjet u dětí motorické schopnosti a řeč, měli bychom děti podporovat také ve výtvarném projevu. V tomto článku jsme se zaměřili na metody, jak můžeme děti podněcovat v kreativní tvorbě.
Čtení na 4 minuty
Prostředí a prostor pro tvorbu
Již Aristotelés, Sigmund Freud či Jean Piaget přinesli poznatky o tom, jak člověka velice významně ovlivňuje prostředí, ve kterém vyrůstá. Nejen pro podporu dětské kresby, ale i pro dítě samotné je důležité bezpečné a otevřené prostředí. Co to vlastně znamená?
Děti by neměly mít obavy z toho, že jejich kresby budou rodiče (či kdokoliv jiný) hodnotit podle „tabulek“. Tedy jak je kresba správná či kvalitní. Ti, kteří s dětmi tvoří, by měli ocenit snahu a samotný kreativní proces, nikoli jen konečný výsledek.
Klíčovou roli ve výtvarném procesu hraje i dostupnost materiálů. Čím různorodější výtvarné materiály bude mít dítě k dispozici, tím více může experimentovat. K těmto pomůckám by měly mít děti snadný přístup, aby mohly začít tvořit, kdykoli dostanou chuť.
Důležitý je také vhodný pracovní prostor (například pracovní stůl s ochrannou podložkou), kde se děti mohou věnovat různým tvůrčím činnostem bez obav z toho, že něco zašpiní.
Svoboda tvorby a podněcování fantazie
Tvůrčí proces podnítíme tím, že dětem necháme volnost a svobodu. Ať už ve volbě tématu či techniky. Svobodné rozhodování totiž podporuje vnitřní motivaci. Neměli bychom tedy dětem příliš zasahovat přímo do tvůrčího procesu a diktovat jim, co přesně by měly kreslit.
Naopak pomáhejme dětem s rozvojem fantazie. Podněcujme je v experimentování – například otázkami typu „Jak by vypadal tvůj vysněný dům?“. Otázky představují cenný nástroj pro motivaci během tvůrčího procesu. Ptejme se dětí na to, co nakreslily, či co je inspirovalo. Děti budou vnímat náš zájem a my je podpoříme v tom, aby sdílely své myšlenky.
Interakce a společná tvorba
Motivace, podněcování a zájem představují zcela určitě důležité pilíře pro rozvoj dětské kresby. Stejně podstatná je ovšem také interakce. Zapojme se do tvůrčího procesu s dětmi – spolupracujme s nimi na jejich výtvorech.
Součástí interakce během tvůrčího procesu by mělo být také sdílení inspirace. Sdílejme s dětmi i vlastní nápady, ale neklaďme na ně příliš velký důraz. Respektujme vlastní styl dítěte. Ukažme jim obrázky, knihy, cokoli, z čeho mohou načerpat inspiraci.
Aktivity pro výtvarný rozvoj
Pro to, aby se děti mohly ve své tvorbě rozvíjet a posouvat dál, bychom měli podniknout určité kroky, které k tomuto procesu přispějí:
- Ukažme dětem různé výtvarné techniky (např. míchání barev, stínování, práci s texturami), výtvarné pomůcky a nástroje (štětce, pastelky).
- Zaměřme tvorbu vždy na nějaké konkrétní téma. Navrhujme témata, která jsou dětem blízká (např. zvířata).
- Zapojme do výtvarné tvorby rozmanité hravé aktivity, jako například dokončení kresby již započatého obrázku nebo hledání různých tvarů v čmáranicích.
Motivace a pozitivní zpětná vazba
Motivaci potřebuje každý, kdo chce dosáhnout nějakého cíle – běžec na své tréninkové trati, hudebník hrající svou píseň, zahrádkář pěstující zeleninu… Stejné je to i s dětmi. K tomu, aby ve výtvarné tvorbě pokračovaly a posouvaly se, potřebují zpětnou vazbu a motivaci. Oceňujme jejich snahu a kreativitu – například slovy „To je ale zajímavý nápad!“ či „Líbí se mi, jaké používáš barvy,“ atd. Hlavně je v žádném případě nesrovnávejme s ostatními.
Podporujme děti také v experimentování. Neměly by se obávat zkoušet nové věci ze strachu, že udělají nějakou chybu. To je pak nejvíce brzdí v „rozletu“.
Prezentujme tvorbu svých ratolestí doma – vystavme jejich práce na nějaké viditelné místo. Můžeme také uspořádat výstavů obrázků pro rodinu a přátele.
Vliv kulturního a sociálního prostředí na tvorbu
Jak jsme již naznačili výše – děti velmi značně ovlivňuje okolí, ve kterém vyrůstají. Pokud jim poskytneme dostatečně podnětné prostředí, bude to mít pozitivní efekt na jejich výtvarný projev. Nemyslíme tím jen materiální zázemí, ale také to nehmotné.
Vezměme děti na výstavu či do muzea. Tyto instituce nabízejí různé animační programy pro děti – aby si mohly prohlédnout výstavu či expozici zážitkovou formou.
Podporujme v dětech také zájem o místní kulturu. Vyprávějme legendy, příběhy z lidové tradice. Děti mohou například vytvořit ilustraci pro některou z jejich oblíbených pohádek.
Starší děti již mohou také navštěvovat různé výtvarné kroužky, kde mají možnost se setkávat se svými vrstevníky.
Dětskou kresbu bychom měli podporovat empatickým přístupem a pochopením individuálních potřeb každého dítěte. Mnohem důležitější než výsledný produkt dětské kresby je samotný kreativní proces a radost, kterou dítě v průběhu tvoření zažívá. Svědomitým vedením a podporou kreativity můžeme dětem pomoci rozvíjet výtvarné schopnosti, sebereflexi, sebevědomí, ale i radost z objevování.
„Každé dítě je umělec. Problém je, jak zůstat umělcem, když vyrosteme.“
– Pablo Picasso
Zdroje souvisejících informací:
- KELLOGG, Rhoda. Analyzing Children’s Art. Mayfield Pub Co, 1970. ISBN 978-0874841961.
- LOWENFELD, Viktor a BRITTAIN, W. Lambert. Creative and Mental Growth. Prentice Hall, 1987. ISBN 978-0023721106.
- MALCHIODI, Cathy. Art Therapy Sourcebook. McGraw Hill, 2006. ISBN 978-0071468275.
- Pablo Picasso Quotes. Online. BrainyQoute. 2024. Dostupné z: https://www.brainyquote.com/quotes/pablo_picasso_169744. [cit. 2024-11-26].
