Digitální technologie a jejich vliv na vývoj psaní u dětí
Digitální technologie se postupem času staly součástí nejen našeho každodenního života, ale také toho dětského. Denně se děti setkávají s chytrými telefony, tablety, počítači atd. Bezpochyby tyto vymoženosti nabízejí spoustu možností a výhod, nicméně velmi diskutovaným tématem je jejich vliv na vývoj psaní. Jaké jsou výhody a nevýhody digitálních technologií? A lze najít rovnováhu mezi ručním psaním a digitálními zařízeními? To vše se dozvíte v tomto článku.
Čtení na 3 minuty
Výhody digitálních technologií – jejich možnosti pro děti
Jak jsme výše naznačili, digitální technologie nabízejí spoustu možností. Pojďme se podívat na to, jak je mohou děti využít:
- usnadnění psaní a editace – děti mohou snadno opravit chyby, přeskupit text a vylepšovat jeho strukturu,
- rozvíjení digitální gramotnosti – používání digitálních technologií (např. klávesnice, textové editory apod.) je důležité pro budoucí vzdělávání a práci,
- podpora kreativity – aplikace na digitálních zařízeních nabízejí spoustu kreativních možností, např. vizuální psaní, které může děti motivovat v tvorbě,
- zpřístupnění učení – děti se speciálními potřebami mohou využít asistivní technologie, např. hlasové diktování.
Nevýhody digitálních technologií – rizika pro děti
Přestože digitální technologie nabízejí spoustu možností, je potřeba mít na paměti také to, jaká rizika mohou pro děti představovat:
- omezený vývoj jemné motoriky – ruční psaní je pro dětský vývoj stěžejní, posiluje totiž svaly rukou a prstů, což pomáhá celkové motorické koordinaci,
- slabší uchování informací v paměti – ruční psaní podporuje mnohem více zapamatování informací než psaní na klávesnici,
- vyšší riziko rozptýlení – digitální technologie mohou odvádět pozornost dětí k různým hrám, sociálním sítím a jiným aplikacím,
- možné negativní dopady na zdraví – nadměrné používání obrazovek může způsobit oční únavu a problémy se soustředěním.
Správná rovnováha mezi ručním psaním a technologiemi
Rovnováha je důležitá prakticky ve všech oblastech. Stejně tak bychom měli balancovat i v případě používání digitálních technologií a klasického psaní u dětí. Jak docílit toho, aby jedno či druhé byly v rovnováze:
- podpora kombinace obou forem psaní – doma i ve škole by měly děti střídat ruční psaní s digitálními nástroji,
- vytvoření časových limitů pro digitální zařízení – důležité je nastavit pravidla pro používání, což pomůže předcházet závislosti na těchto zařízeních,
- zapojení ručního psaní do každodenních aktivit – zapojme nejrůznější psací aktivity pro děti do každodenního života, např. psaní deníků, seznamů, poznámek, které budou podporovat jejich dovednosti,
- používání technologií jako doplněk, ne náhrada – digitální nástroje mohou pomoci s učením, neměly by však nikdy nahradit tradiční metody výuky psaní.
Digitální technologie představují cenný nástroj, který může dětem pomoci v rozvoji psaní. Neměly by však zcela nahradit ruční psaní. Klíčem je nalezení rovnováhy mezi oběma formami psaní tak, aby děti dokázaly těžit z výhod digitální doby, ale zároveň si udržely důležité dovednosti spojené s ručním psaním.
„Děti, které tráví více času před obrazovkami, mají menší schopnost koncentrace a hlubokého myšlení.“
– Manfred Spitzer
Zdroje souvisejících informací:
- SPITZER, Manfred: Digitální demence: jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. Brno: Host, 2016.
- CARR, N. The Shallows: What the Internet Is Doing to Our Brains. W. W. Norton & Company. 2010.
- CHRISTODOULOU, J. A. et al. The Effects of Digital vs. Handwritten Note-Taking on Learning Outcomes. Journal of Educational Psychology. 2017.
- CUNNINGHAM, A. E., & STANOVICH, K. E. What Reading Does for the Mind. American Educator, 22(1), 8-15. 1998.
- MUELLER, P. A., & Oppenheimer, D. M. The Pen Is Mightier Than the Keyboard: Advantages of Longhand Over Laptop Note Taking. Psychological Science, 25(6), 1159-1168. 2014.
- UNESCO Digital Literacy and Education: Balancing Technology and Traditional Learning. UNESCO Reports. 2019.
- WOLF, M. Proust and the Squid: The Story and Science of the Reading Brain. HarperCollins. 2007.